Bývalý ministr financí a současný kritik vlády, Ivan Pilip, se v nedávném rozhovoru vyjádřil k návrhu státního rozpočtu České republiky, který má letos druhý nejvyšší deficit v historii – a to ve výši 386 miliard korun. V současné situaci, kdy ekonomika roste a nezaměstnanost je nízká, považuje Pilip tento rozpočet za neobhajitelný. Jeho slova ilustrují obavy o stabilitu fiskální politiky, která by mohla mít dalekosáhlé dopady na občany v následujících letech.
Deficit a neodbytné srovnání s alkoholem
Pilip v pořadu FLOW použil silné přirovnání, když charakterizoval rétoriku vlády, která tvrdí, že v prvním roce nezmění nic a šetřit se začne až později. „To mi připomíná slovník alkoholika. Ten si večer dá ještě pár panáků s tím, že od zítřka už pít nebude,“ vysvětlil Pilip. Jeho obavy spočívají v tom, že nelogický přístup k hospodaření státu by se mohl v budoucnu ukázat jako nebezpečný hazard, na který doplatí každý občan.
Předložený návrh rozpočtu vychází ze scenario, které vnáší do rozpočtového hospodaření riziko. Pilip zdůrazňuje, že náklady na obsluhu státního dluhu už nyní překračují roční rozpočet ministerstva vnitra, což ukazuje na nutnost systémových reform, které by neměly být odkládány. Odklad potřebných změn by vedl ke zhoršování situace a prohlubování rozpočtových problémů, varuje bývalý ministr.
Omezené zdroje a otázky budoucí prosperity
Pilip zmiňuje, že argumenty vlády ohledně zlepšení výběru daní prostřednictvím elektronické evidence tržeb (EET) jsou podle něj spíše iluzorní. Předpovědi, že přinese 14 miliard, nejsou dostatečné na to, aby vyřešily deficit ve výši 150 miliard. „Spoléhat na to, že nás zachrání samotný růst, je pouhé zbožné přání,“ dodává s tím, že pouze čelíme riziku zhoršení situace.
Pokud se nechceme dostávat do ještě hlubších deficitů, je podle Pilipa však nutné provést nepopulární reformy strukturální povahy. Tyto reformy by měly zahrnovat i zvyšování věku odchodu do důchodu, což je krok, který bude vyžadovat zásadní politická rozhodnutí, jež jsou většinou nepopulární a neakceptovatelné pro část veřejnosti.
Demografické výzvy a veřejné služby
Bývalý minister financí rovněž poukazuje na demografické výzvy, kterým Česko čelí. Zmiňuje potřebu řízené migrace, aby se předešlo hrozbě zániku důležitých sektorů jako je zdravotnictví, stavebnictví či služby. „Pokud by došlo k odchodu pracovníků z Ukrajiny nebo jiných oblastí, museli bychom čelit drastickým problémům v systému sociálního zabezpečení,“ říká Pilip a dodává, že budoucí vlády se nutně musí zabývat touto problematikou v souvislosti s reformami, které mají zajistit udržitelnost a stabilitu české ekonomiky.
Pilip uzavírá, že posuzovat současnou situaci pouze z pohledu ekonomického vzestupu by bylo krátkozraké, protože bez strukturálních změn by se mohla situace rychle zhoršit. Obávám se, že minulá zkušenost nám ukazuje, k čemu může vést nečinnost, a proto je důležité, abychom se zaměřili na zásadní reformy co nejdříve,“ dodává.
V rámci posledních komentářů někdejšího ministra financí je zřejmé, že budoucnost české ekonomiky a veřejných financí si vyžaduje značnou pozornost a zodpovědnost všech zainteresovaných. Jak občané, tak vláda by se měli soustředit na udržení rozpočtové rovnováhy a vyvarovat se populismu v tvoření fiskálních politik.