V poslední době se Česká republika profiluje jako jedno z center pro kryptoměny v Evropě. Směrem k českému trhu vysílalo mnoho signálů jak české vedení, tak i Česká národní banka (ČNB), která by měla regulovat činnost firem působících v kryptoměnovém sektoru. Avšak realita se ukazuje jako poněkud odlišná. V rámci evropského nařízení MiCA, které sjednotilo pravidla pro poskytovatele služeb kryptoaktiv (CASP), se podařilo získat povolení pouze 11 firmám z celkového počtu 251 žádostí. To je i vzhledem k vysokému počtu podaných žádostí z celé EU rekordní rozdíl, který naznačuje, že cesta k licencování v Česku není tak přímočará, jak se na první pohled mohlo zdát.
Podle informací vyplývajících z hodnocení žádostí, ČNB uvedla, že většina podání došla nedostatečně vypracována a chyběly v nich klíčové dokumenty. Mezi žadately se objevila řada subjektů, které nepředložily prokazatelné reference, operovaly z virtuálních adres nebo měly záměr vykonávat činnost převážně v zahraničí. Velká část žádostí tak skončila neúspěchem, což naznačuje vážnou nedostatečnost v přípravě a plánování ze strany uchazečů o licenci.
Podmínky licencování a důvody neúspěchu
Regulace kryptoměnového trhu byla zahájena s cílem zabezpečit a stabilizovat sektor, jehož význam roste. Od července 2026 platí pro všechny poskytovatele služeb v oblasti kryptoaktiv povinnost získat licenci od ČNB. Bez tohoto povolení nemohou firmy směňovat kryptoměny, uchovávat je pro klienty anebo nabízet obchodní platformy. Tento krok byl také reakcí na obavy o možnou manipulaci a rizika spojená s kryptoměnami v minulosti.
František Vinopal, předseda České kryptoměnové asociace (ČKMA), komentoval situaci s tím, že mnohé subjekty si vybíraly Českou republiku s vírou, že zde vznikne evropské centrum pro kryptoměny. Avšak realita se od této představy významně odchýlila. Ekonom Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha dodal, že došlo k mylnému předpokladu o snadném získání licence, přičemž výsledek ukazuje, že české regulace jsou přísné a pečlivě vyžadují splnění všech nezbytných podmínek.
Co se týče společnosti, které licenci nakonec získaly, mají před sebou nyní zcela novou výzvu – konkurenci a adaptaci na rychle se měnící trh s kryptoměnami. Jakub Jedlinský, zakladatel licencované společnosti Altlift, podotkl, že mnozí žadatelé podali své žádosti pouze jako formu zajištění, s očekáváním, že budou moci v následujících měsících doplnit potřebné informace, ovšem s příchodem složitého procesu licencování se to ukázalo jako velký omyl.
Futurismus českého kryptotrhu
Přestože pouze 11 firem získalo potřebné povolení, trh s kryptoměnami v Česku se stále vyvíjí. S rostoucím zájmem o kryptoměny, zejména o Bitcoin a alternativní kryptoměny, by v dalších letech mohlo možné politické a ekonomické klima přinést další inovační aktivity. Česko má v tuto chvíli legislativní rámec, který podporuje kryptofirmy v přístupu k bankovním službám, což pro ně představuje výraznou výhodu, že banky nemohou odmítnout poskytování účtu pouze na základě jejich činnosti v oblasti kryptoměn. To je klíčové obzvlášť ve světle předchozích zkušeností, kdy byly kryptofirmy čelily obtížím při zakládání bankovních vztahů.
Je zajímavé sledovat, jak se český regulátor postaví k budoucnosti a zda z něj vzejde nové evropské centrum pro kryptoměny, které bylo původně plánováno. Expert Nietzsche k tomu dodává, že nastavení regulace a možnost rychlé adaptace ze strany regulátorů bude klíčovým faktorem pro umístění českého kryptotrhu na mapě Evropy. Proto je důležité sledovat, jak se česká legislativa i podnikatelská sféra budou hýbat v následujících měsících a letech, aby se Česko nemuselo vzdalovat od inovací, které kryptoměny nabízejí.